Čec 16
Koupě webu za směšně nízkou cenu může být i lichva!
Před pár dny jsem psal článek, kde jsem nabádal majitele webů, aby své weby neprodávali za směšně nízkou cenu. Tedy dvojnásobek jejich měsíčních příjmů. Podle mého názoru je to čirá zoufalost. U bezúdržbových webů je to vlastně stejné, jako když vám někdo nabídne ze dvou možností. Buď budete dostávat každý měsíc 500 Kč, nebo jednorázově 1000,- Kč a pak už nic.
Žádný soudný člověk, který není v tísni si nevybere druhou z možností. Vybere si ji pouze člověk zoufalý, neznalý, slabomyslný, nezkušený, rozrušený…..
Při pročítání dnešního článku na Novinkách.cz mě proto zaujala citace právničky Petry Gříbkové, která říká:
„Trestný čin lichvy je v právním řádu upraven již od začátku 60. let, tedy více než 50 let, a za tu dobu řešily nejvyšší soudní instance okolo padesátky případů. Zákon říká, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“
A přesně to je tento případ. Plnění (tedy cena dvouměsíčního zisku bezúdržbového webu) je opravdu v hodně hrubém nepoměru k hodnotě takového webu.
Těžko říci, zda by prodejce uspěl u soudu když by žádal zrušení takovéhoto pro něj nevýhodného obchodu.
Osobně si myslím, že to není nemožné. Pokud by z tohoto obchodního jednání bylo patrné, že prodejce je v tísni a kupec této tísně jen využil, pak takový obchod podle mého názoru není v pořádku a soud by měl takovouto smlouvu prohlásit za neplatnou.
Ovšem kde není žalobce, tam není ani soudce a toto jsou jen řeči vedené v teoretické rovině.
Je jasné, že každý by měl být strůjcem svého osudu a je to rozhodnutí každého, zda a za kolik svůj web prodá. Ovšem toto rozhodnutí by mělo být svobodné.
Za svobodné rozhodnutí pak jen těžko považovat takové, které člověk učiní v tísni. A o to horší to je, že spousta lidí o své tísni svému potenciálnímu obchodnímu partnerovi řekne v domnění, že potenciálního kupce obměkčí.
Už mockrát mi lidé psali „Potřebuji zítra nutně zaplatit 1000,- Kč a nemám je. Udělám pro tebe jakoukoli práci“ popř. „…. nechceš ode mě koupit tento web….?“.
A to je přesně ta tíseň, o které mluvím. Rozhodnutí uzavřít takovýto obchod není ani zdaleka svobodné. Je učiněné v tísni a pokud někdo takovéto nabídky využije s tím, že se na tom pokusí něco vytřískat, je to podle mě prostě lichvář.
Dát poptávku po koupi webů a pak čekat na zoufalce, kteří jsou teď hned ochotní prodat web za peníze, které by jim web do dvou měsíců bez práce vydělal, to je LICHVA!
Pro ty, kdo mě ještě nešmírujou: Sledovat @PetrJenik
Pokud se chcete stát sponzorem tohoto mého blogspotu a mít na tomto místě svůj inzerát, není nic jednoduššího.
Více se dozvíte a vložit svůj inzerát můžete přímo TADY.
úprimne si nemyslím, že by to bola „lichva“, je to vytrhnuté z kontextu. Keď musíš zajtra zaplatiť 1000Kč, to ešte nie je tieseň (v zmysle zákona), k tomuto existuje dosť súdnych rozhodnutí
Tu částku jsem uvedl jen jako příklad – totéž co říkám platí i pro weby, které vydělávají 20 tisíc měsíčně a borec by ti za něj nabídl 40 tisíc.
Musím s tebou nesouhlasit. Tohle by žádný soud neuznal jako lichu.
Lichva by to byla v případě, že bych za tebou přišel s tím, že má 1 kilo zlata a ty by jsi mě ho nutil prodat za 1/10 běžné tržní ceny.
Web nemá žádnou objektivní tržní cenu. Je to vždy jen záležitost nabídky a poptáky. I koupě bezúdržbového webu který vydělává 500 Kč měsíčně je riziko. Zítra může web dostat ban, můžeš dostat ban na Adsence nebo jinou formu monetizace. Může naběhnout nějaké splašené Google zvíře a sestřelit ti web do zapomění nebo sebrat ranky. A z vydělávajícího webu je rázem hromádka bezcených dat někde na serveru.
Souhlasím, prodávat web který stabilně vydělává za dvojnásobek měsíčního příjmu je blbost. Ale i já si dokáži představit sitace, kdy bych nějaký svůj web byl ochotný prodat pod cenou – jsou situace kdy by to mělo smysl. Sice bych skřípal zubama, ale co už. Nový vydělávající web je práce na pár hodin ….
Co člověk – to názor
Já zastávám názor, že pokud někdo cíleně tapetuje webtrh poptávkami po koupi webů s tím, že čeká na zoufalce, kteří mu web prodají za směšně nízkou cenu jen proto, že právě teď potřebují nutně nějaké peníze, tak je to vlastně stejné jako ty inzeráty kde lichváři nabízejí okamžité půjčky bez dokládání příjmů pro zadlužené lidi apod…
Petr> Neviděl bych to tak černě. Někdo třeba jen čeká na zajímavý web s dobrým potenciálem, který současný majitel neumí využít.
Aby došlo k tzv. „lichvě“ je důležité prokázat, že došlo k jednání — neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany — Dokázat jednu z těchto věcí, je tak složité, že se vyplatí se soudit z jiných důvodů :)))
Mě na tom překvapuje nejvíc toto: „…více než 50 let, a za tu dobu řešily nejvyšší soudní instance okolo padesátky případů.“
Překvapuje mě to z toho důvodu, že když jsem byla sama před lety ve finanční tísni, tak jediní, kdo byli ochotní půjčit, byli podle mého mínění lichváři. Já jsem si tehdy nepůjčila, ale spousta jiných ano. Je divné, že se skoro nikdo nevzbouřil a žalobu nepodal. Asi byli nakonec vděční a ten zbytek, co nebyl, si hodil mašli.
Zajímavý názor. Lichva je především závazek ne prodej věci. Jako lichvu spíš vidím placení zdravotního pojištění než nákup webu od nějaké kavky
Souhlasím s Machremhoumrem, navíc – píšeš, že často se lidé snaží kupujícího obměkčit. To už je ale zase jejich hloupost :). Spíše se přikláním k tvrzení „každý svého štěstí strůjcem“ a když v tísni prodám něco pod hodnotou, tak je to stejně jen a pouze moje hloupost. Kupující webu totiž za mou tíseň v žádném případě nemůže. A do prodeje mě netlačí. Nikdo prodejci nebrání prodat web za vyšší nabídku. Ovšem pokud jej za více nikdo nechce, musí se prodejce rozhodnout sám.
Netvrdím, že prodej webů za dvojnásobek měsíčního příjmu je v pořádku, to ani v nejmenším.
Ale nemyslím si, že soud by měl zvýhodňovat „hloupé“ a trestat ekonomicky chytřejší. Budeme-li ekonomicky negramotné pořád vodit za ručičku, nikdy se nenaučí počítat a starat sami o sebe…
Možná trochu OT.
Ale kdyby se někdo chtěl zbavit nějakého webu, ať už opravdu kvalitního, nebo MFA s pár stránkami, tak se mi můžete ozvat na zlak@seznam.cz.
Rozpočet je 500 000Kč. Jsem plátce DPH.
Díky :-))
Tvůj blog sleduji už delší dobu a čím dál více ti nerozumím, nejdříve jsi psal jak kupovat levně z ciziny a nedávat práci místním, teď zase říkáš něco o lichvě v souvislosti s výkupem webů. Podle mě je na tom vše v pořádku, když je majitel ochotný web prodat za takovou cenu tak proč ne přece nebudu dobrovolně platit víc než musím (a s malým ohledem na férovost). Kdyby majitel web prodat chtěl tak na webu mám informace o výkupu webů za 12-24 měsíční zisk, samozřejmě se snažím minimalizovat riziko vhodným výběrem a nekoupím kdejakou blbost. Jak jsi uvedl nedávno, tak takový přístup se mě zdá spíš výjimečný. Mohl jsi zkusit s kupujícím smlouvat
aaa:
Člověka, který si vezme půjčku od lichváře, toho také nikdo nenutí tu půjčku vzít. Vezme si jí, protože prostě potřebuje prachy teď hned.
Podle logiky, kterou tu popisuješ, by tedy ani takováto lichva nebyla lichvou, když je člověk ochotný podepsat směnku na dva měsíce na sto tisíc a přitom dostane jen 50 tisíc.
Problém je, že ten člověk není ochotný. Je k tomu dotlačený situací, do které se dostal.
Poptávky na webtrhu podobné té, o které píši, jsou velmi podobné inzerátům lichvářů.
„vykoupím jakékoli weby“ = „poskytnu půjčku komukoli“
Žádné další podrobnosti k tomu nejsou. A ti, co tyto inzeráty napsali jen čekají na ty, kdo se na inzerát ozvou. A teprve pak hodí svoje podmínky a čekají na zoufalce v těžké situaci, který jim na jejich podmínky kývne. Soudný člověk, který není v tísni jejich podmínky akceptovat pochopitelně nebude.
Ta paralela je tam naprosto zřejmá. Prostě jen jako hieny čekají na zoufalce.
V tvém podání tím pádem nelze vůbec jednat s člověkem v tísni, protože cokoliv s ním domluvím je lichva
to není v mém podání – taková je judikatura – pokud uzavřeš s někým obchod pro něj nevýhodný jen proto, že ten člověk je v nějaké tísni, pak se takový obchod dá opravdu takový obchod dá považovat za lichvu. Alespoň já tak chápu výklad zákona. A není na tom myslím nic špatného. Využívat něčí tísně ku vlastnímu prospěchu je minimálně nemorální. O tom se snad není třeba přít. Jak by na to koukal soud, to opravdu těžko říct.
Ne, o lichvu nepůjde. Jsou na to judikáty a tento případ by jako lichva neprošel. Ale článek je dobrý, donutí promýšlet situaci z více pohledů 😀
Každý web, má takovou cenu, za kterou je prodávající ochoten jej prodat. To je tržní hospodářství. Pokud se někdo cítí několik let z5, tak ať se odstěhuje na Kubu. Enjoy Havana$
Jedna věc je, nakolik tento paragraf reálně pomáhá lidem, když je tak málo u soudů využíván.
Druhý pohled na věc pak je, nakolik moc má stát přemýšlet za své málo vzdělané, málo zkušené, nebo hloupé (ti jediní za to nemohou) občany.
Když jsme u toho, chtěl bych koupit nějaký web projekt a umím ho zaplatit. Nicméně musí to dávat hlavu a patu. Může to být klidně úplně malá mikrostránka ale musí vydělávat nebo mít potenciál.
Pokud někdo ví, pošlete prosím kontakt. Nestojím ale o sra… jako jsou na webtrh.
Díky, Tomáš
Myslím si že je to každého věc za kolik to co prodá, je to jejich neznalost a hloupost.